Hod oboustrannou sekerou
vznikl původně jako zábava severoamerických dřevorubců. Tam se oboustranná sekera používala jako pracovní nástroj při těžbě v lesích, kdy se jednou stranou opracovávalo dřevo znečištěné a druhou aby zůstávala neustále ostrá pak dřevo již čisté. Každý břit byl i jinak ostřen.
Protože dřevorubci jsou i přes svou náročnou a namáhavou profesi velice hravý a soutěživý, tak vznikla tato disciplina pro kterou se oboustranná sekera přímo nabízí, pro sou vyváženost a to je hod na cíl. Později se začalo házet na terče. Odtud se dostal hod touto sekerou zejména do Evropy.
V českých zemích jsme jej mohli poprvé vidět v ukázkách finských a švédských dřevorubců na lesnických veletrzích začátkem devadesátých let. První oboustranné sekery k nám přivezli čeští soutěžní dřevorubci ze západní Evropy na konci tohoto desetiletí, kdy také začali první závody v této disciplině i u nás. Jejich účastníci byli zejména dřevorubci - soutěžní závodníci s motorovými pilami a proto to bylo v té době jen několik ojedinělých závodů. Až v roce 2014 byla založena pod hlavičkou spolku "Český dřevorubec " soutěž v hodu oboustrannou sekerou pod názvem "Česká sekera." Ten se skládal průměrně ze šesti závodů kvalifikačních pořádaných po celé ČR a závodu finálového, který se v letech 2014 - 2018 konal vždy v rámci výstavy " Země živitelka" v Českých Budějovicích.
V Evropě je tento sport nejvíce rozšířen ve Švédsku a Německu, kde se mimo celostátní mistrovství těchto zemích konají celoročně i klubové soutěže. Například Německo má pět klubů a Bundes ligu v hodu oboustrannou sekerou. Velký celoevropský bům tohoto sportu nastal po prvním mistrovství světa, které se konalo v roce 2017 v Německém Laubachu. Bylo čtyř denní a zúčastnilo se ho osm zemí a okolo devadesáti pěti soutěžících, z toho dvacet žen. Mezi nimi i šestičlenná reprezentace z ČR, která se v náročné konkurenci neztratila, zejména umístěním dvou jejich členů v první světové desítce. Osmým a desátým místem.
Dnes se k hodu oboustrannou sekerou používají sekery speciálně vyráběné a to jen ve třech zemích. Švédský Hultafos a Gransfors, Německý Ochsenkopf a Novozélandský Tuatahi. Ceny se pohybují v rozmezí 3-8 tisíc Kč Násady - americký bílý ořech tzv. hickory.
Za zmínku stojí ještě terče na které se hází. Ty původní měli deseticentimetrový střed i mezikruží a průměr devadesát centimetrů. Od roku 2016 se hází na terče redukované na polovinu, vše tedy po pěti cm - celkových 45cm.
Dosažené výkony na soutěžích: na 10cm střed - 176bodů ze 180 možných
na 5cm střed - 168bodů ze 180 možných
Základní soutěže se skládají ze třech kol po 12 hodech nebo šesti kol po šesti hodech - celkem tedy 36hodů. Pět mezikruží je hodnoceno body pět až jedna. Maximum dosažených hodů je 180. Vyšší a mezinárodní soutěže mají navíc po základní časti i sytém vyřazovací.
V dnešní době není tento sport záležitostí jen dřevorubců, ale úplně všech profesí. V Německém Laubachu například soutěžil vedle kanadského dřevorubce onkologický chirurg ze Skotska . Soutěží se v kategoriích junioři, ženy a muži. Mistrovství světa se koná jednou za dva roky. V letošním roce 2019 ve švédském Hallefors. Česká republika byla oslovena jako třetí země, aby uspořádala tento vrcholový světový závod v roce 2021.
V ČR se pořádají od roku 2018 závody mezinárodní. Ten první se konal v rámci brněnského veletrhu Silva regina. V letošním roce to byl Bor u Tachova.
První stacionární hřiště pro tento netradiční, ale jistě zajímavý sport "vyrostlo " v Olešnici na Blanensku.